Uprostřed vlajky je bílá zasněžená hora pod tmavě modrým nebem symbolizující Tibet, na jejímž vrcholku září žluté slunce symbolizující radost ze svobody, blahobyt a duchovní a materiální štěstí všech živých bytostí v Tibetu.
Za sluncem je šest červených pásů zastupujících původních šest kmenů Se, Mu, Dong, Tong, Du a Ra, které jsou považovány za předky Tibeťanů. Kombinace těchto pásů s barvou oblohy symbolizuje nepřetržitou ochranu duchovních nauk a světského života. Před horou stojí dva sněžní lvi s plápolající hřívou reprezentující sjednocení duchovního a světského života. Ve svých zdvižených tlapách drží tříbarevný drahokam, který představuje Buddhu, dharmu a sanghu.
U jejich nohou leží dvoubarevný drahokam symbolizující správné etické chování založené na deseti buddhistických ctnostech a šestnácti způsobech lidského chování. Vlajka je ze tří stran žlutě lemována. Toto lemování představuje zlato jako symbol Buddhova učení. Strana bez lemu pak vyjadřuje otevřenost Tibetu vůči nebuddhistickému učení.
Rozměry oválu: 14 x 9cm.